XIII.století - Justina

Justino ty naslouchej
Už vychází tvuj černej den
A někde v dálce svítá do nových časů
Své naděje co postrádáš nezahazuj
Co nepoznáš divoký havran přináší tvá znamení

I v hříchu zůstaň stejná a na osud nezoufej
Vždyť víš že neutečeš nikam
A z dálky přichází zas další šedý den

Justino tvé zvonění
Co nohy v tanec promění
Jsi víla lesů přicházíš když den jde spát
Jen tisíc nocí protancuj
A nezoufej na osud svůj
vždyť tvojí kletbu promění až svítání

I v hříchu zůstaň stejná a na osud nezoufej
Vždyť víš že neutečeš nikam
A z dálky přichází zas další šedý den
Justino

Justino kam utíkáš
Ty cesty světa dobře znáš
A z natažené ruky umíš život číst
Ten nevěří kdo nepoznal
tvou pavučinu kouzel pár
jsi víla lesů čarodějka opuštěných

I v hříchu zůstaň stejná a na osud nezoufej
Vždyť víš že neutečeš nikam
A z dálky přichází zas další šedý den
Justino