Xavier Baumaxa - Pošumaví

Problémy odsouvám
Čím dál víc duchovně se posouvám
Města a lidé už mě nebaví
Odjíždím do Pošumaví
Hluboko v lese zvolním krok
Dvakrát až třikrát je tu delší rok
Spát pod širým nebem je mnohem krásnější
Ale to pro tebe není žádné tajemství
Lidé se městnají do velkých měst
Klíšťaty navzájem však na svou pěst
Já si tu na samotě prodlužuji dech
Ale klidně by to mohlo být i v Beskydech
Mraky se plouží, slunce zachází
Družice krouží a mně dochází
Že chci jen s Tebou být a se psy chodit ven
To byl zase smysluplný den...