Temná jsou slova,
ze zdola, shora.
Černé jsou stvůry,
zepředu, shůry.
V podzimním vánku
uléhám k spánku,
kde kapky se blyští,
na obětišti.
Jak jde den za dnem
ve světle prázdném,
v každičké době
přináším oběť
své veškeré příští,
na obětišti.
Ref. Už odjíždím
Jednou jsme tady
páchnoucí davy!
Pak uvidím
Točí se kola,
Pořád a znova.
Až na oltář světů
dám poslední větu.,
ze srdce žalu
poslední skálu,
poslední atom,
co zbude mi potom?