(J. Dědeček)
řek jsem si tuhle: dáš si práci
napíšeš pár velkejch slov
dřív než tě bafnou funebráci
a vodlifrujou na krchov
prolez jsem všecky knižní sklady
pár slov si vopsal, pár jich škrt
až zbyly tři bez větší vady
a to jsou život, láska, smrt
příšernej smutek na mě z těch slov doleh
poněvadž až je pochopím
jako zbloudilej krtek v dolech
se v tý hloubce utopím
nebo jak lačná moucha v mléčný dráze
nebo jak boxer v provazech
nebo jak saze v noční Praze
nebo jak básník v obrazech
řek jsem si tuhle: dáš si práci
a napíšeš pár velkejch slov
dřív než tě bafnou funebráci
a odlifrujou na krchov
tak jsem poslouchal, co se říká
a snažil jsem se nepropást
ty slova, kterejch se to týká
a to jsou žrádlo, ženský, chlast