(Langston Huges, překlad Jiří Valja)
Šel jsem si sednout k řece
a koukal jak vlny jdou
a potom jsem tam skočil
byl jsem hned pod vodou
Vyplul jsem a začal vzlykat
vyplul jsem a spustil křik
kdyby voda nebyla tak chladná
byl bych už neboštík
Vyjel jsem šestnáct pater
a koukal bohu do oken
myslel jsem na svý děvče
a dlouho váhal se skokem
Stál jsem tam a začal vzlykat
stál jsem tam a spustil křik
kdybych nebyl tak vysoko
byl bych už neboštík
Tak asi budu žít dále
nezbývá než abych žil
pro lásku bych třeba zemřel
ale pro život jsem se narodil
Můžete mne vidět vzlykat
slyšet mně jak spustím křik
má milá třeba se vztekni
nebude ze mne neboštík