Věra Matinová - Že tu stával dům

Jen tráva zežloutlá, šípky, bodláčí,
ještě se naposled zpátky otáčím ,
pár šlépějí v blátě, nálada tak tísnivá,
že tu stával dům, vím jen já.

Starý pan hospodář přál nám dobrý den,
víno nám trhával z větví u oken,
pryč je i ten psíček, co pána vždy ohlídá
, že tu stával dům, vím jen já.

Dýchal na mě krásnou náladou,
léta tenhle dům, léta jdou.

Kolem se lidí ptám, každej odpoví ,
že vždycky byly tam keře šípkový,
jednou vést tu měla silnice prý nezbytná,
že tu stával dům, vím jen já.

Jen tráva zežloutlá, šípky, bodláčí ,
ještě se naposled zpátky otáčím ,
pár šlépějí v blátě, nálada tak tísnivá ,
že tu stával dům, vím jen já.