Cítím velký den pøírody
Majestantný kraj plný
stromù, potokù a skal
Souèást øíše Trollech -
Kodské polesí
Lesní scenérie
Nekonèící aleje
Hluboké rokliny
Køišalové potoky
Za chladného rána zjara vcházím do kodského polesí
Už u bran cítím život lesa i skrytých bytostí
Dobøe o nich vím a o to víc mì mrazí po tìle
Jen slabì prosvítá za kopci ranní slunce
Jako k zemi pøikovaný v stoje zírám na obzor
Obrovští jeleni kráèí po horizontu
Klaním se jejich kráse a zdravím lesní bohy
Poøád je vidím míhat se mezi køovisky
I já stojím na horizontu, hledím v nekoneèné lesy
Mám tu tolik pøátel, co více si pøát?
Jako bych létal, pln síly na dlouhé cesty
Je jich tu mnoho a všechny krásné, lesní...
V údolí šumí potok, vrány krákají
Kráèím, kam mì vede síla magická
Tisíce lesních hymen mi zní myslí
Sic jsem pouhou návštìvou, cítím stíny domova
Ten strom, jenž mì volal...
Doknout se kùry, pohladit rukou
V pøepevném objetí hledím ku vìtvoví
Jako bych líbal ženu, nemohu teï odejít
Pùjdu dál po cestì, èeká mì pramen
Pøírodní píseò zpívá les a víla je se mnou
Prùzraèná voda chladí mé i její ruce
Tolik kypím láskou k lesu a k víle po mém boku
Tak rád bych zùstal, však má cesta vede dál
Pøes pole zelenavé já musím jít
Konìpruské jeskynì budiž mùj pøíští cíl
Snad ne nadlouho se teï musím rozlouèit
Sídlo dávných keltù prý je tento kraj
Znovu cítím pravdu, nesmrtelný duch
Jistì se vrátím do tìch pravých hvozdù
Obejmout paní z lesa, vím, který je to strom