Rubáš mrazu obchází krajinu
Vkrádá se do hloubky lesa
První zmrazí spadané listí podzimu
Dál mezi stromy pokraèuje jeho cesta
Les svažuje se stále víc do hloubky
Bezedný jako trychtýø
Pomalu kráèím opadanou alejí
Zbídaèený, opuštìný rytíø
Jeho knihy jsou kùra starých stromù
Dennì obchází kolem nastražených pastí
Mnohokrát je jeho bledá ple
Zbarvena rudou krví
Ale skryta pod chomáèi vlasù a vousù - poustevník
Tlusté stromy, podmáèené koøeny
Mezi køovinami vidím chatrè
Prolámaná okna, komín zboøený
Pøesto obydlená poustevníkem
Mlèky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Vùbec nic nevnímá
Pustý, jak vìtrem ošlehaný sráz
Náhle však Krista proklíná:
"Ta bestie už zcela strhla lid
Odvráceni od pøírody, odvrhli vláènost
Už navždy ztratili cit
Šum stromù, deštì, vnímat pøírodu"
Popadne náhle kus masa
Sušené maso lesní zvìøe trhá zubama
Zahalen do pøírodních cárù
Vdechuje vítr, rubáš mrazu