Potápím mysl do øíše Trollech
Podzimní ráno vítá chladný les
V zeleni života slavím temný úsvit
Stromù píseò zní v husté mlze
Skalní vítr duší pøírody
Zvìtralých kamenù království
Pramen života mezi paøezy
Lesní studánka vìèné bohatství
Ve spleti køovin vidím bohy døevìné
Otvírám oèi do zemì prosáklé
Kymácí se stromy kmeny vrzají
Tmavé listí padá ptáci zpívají
V údolí je zima dole v bažinách
Tam zarostlá je cesta v hustých køovinách
Mé kroky vedou do hlubin kde chladný je mech
Prodírám se houštinou cítím lesa dech
Vìèný lesní svìte!
V tobì jsem spatøil boha!
Ve stromech ve vodì
V zemi je tvá síla
Každý strom je mým bratrem
Každý tvor mým pøítelem
V listí spadlém lože mé
Mezi kmeny bohové
Jako koøen borovice v zemi se drží
Tak pevnì splývám já sám s ní
Není vìtší upøímnosti nežli v nitru stromù
Žádný sen se nerozplyne je-li skuteèný
Koøen je pevný drží se zemì
Jako mé pouto k øíši Trollech
Otevøenou myslí plují lidé i skøítci
Patøíme lesùm a všem jejich dnùm