Nebe je šedé, ptáci hladoví
Na lesní stezce leží listí podzimu
Plánì jsou holé, v dáli kouø stavení
Šaty promáèené, slunce zaèíná blednout
Na pokraji sil pøed poslední roklí
Vidím svìt jasnìjší, znamení to bohù
Zkøehlé údy z cest, meè dávno rezaví
Pøetržená nit, duch síly mne opouští
Poslední doušek studené vody
Dodá sílu jít ke kameni pøedkù
Jako starý vlk toulám se krajinou
Zacelí se bol pøed branami pevnosti
Nebe je šedé, ptáci hladoví
Na lesní stezce prolitá krev vlka
Neznám ani den, neznám ani noc
Vìèná pochodeò - svìtlo je v mých dlaních