Chodím po Tatrách a dole roste hrách a spacák jen mám, toulám se sám
V noci když je mráz luna bourá hráz těch astrálních vět, jsem doktor všech věd
Včera jsem ještě pil, teď slyším zvuky pil a v dáli zvon bije, už nejsem zombie
Vím, já to vím, jsem básník, já jsem básník
Quo Vadis v ruksaku a blízkost hvězdokup mě ladí do mol, dnes nejsem namol
až sejdu do dolin tak tvář si oholim a pak zeptám se tě, vaši chtěj mít zetě
poruším celibát, nemusím se cely bát je to víc než jistý, před Bohem jsem čistý
Vím, já to vím, jsem básník, já jsem básník