My jsme ti Chodové s valaškou, Jírovec ten se znal s Halaškou,
když došla konina, Jan Sladký Kozina na zámek spěchá, tam je Lomikar.
Lomikar je tuze přísný pán, Kozina v mžiku byl za mříž dán,
že kvůli konině povstání v dědině snažil se psohlavec rozpoutat.
A když pak Kozinu věšeli, řek něco, všichni to slyšeli,
Lomikar, ten se smál, místo aby se bál, do roka a do dne bude boží súd.
Po roce Lomikar na zámku zrovna jed drůbeží tlačenku,
náhle ho trefilo, celé ho skosilo, a tak se splnilo proroctví.