V Římě zažil jsem karneval, s ženskejma jsem dělal kraviny,
jediný na co teď vzpomínám, jsou děti bez bot, jejich blbiny,
jsem ten vlak uviděl, sednul si na něj, srdce plný nenávisti,
s chutí zvracet se teď procházím.
Překročil jsem těla v Bombaji, taky chtěl jsem vidět USA,
ale skončil jsem v Nepálu mezi těmi co nic nemají,
jak jsem ten vlak uviděl, sednul si na něj, srdce plný nenávisti,
s chutí zvracet se teď procházím.
Byl jsem v palácích ve vězení, nabídnu bohu úplatek,
jen se nechci narodit zase jako šnek, chci bej na svý sluneční straně ulice.
Když máma plakala, já nadával, vím že teď jsem o chlup lepší,
než jsem byl předtím, že se nezměním...