Před hospodou sedí a otevírá pivo,
volejovky posypaný hustě cibulí.
Zamračený nebe nad zamračenej život,
docházej prachy a zbejvá čikuli, když neví, co pít bude dál.
Zase vyjel s partou na čundr v sobotu,
maskáč, plnou polní a lžíci za botu.
Do Luky pod Medníkem se sjeli soboli,
s nima chlastá pivo a už ho nebolí, že neví, co pít bude dál.
Do drnčení kytar a cikádovejch bendží
občas ňákej amík jinýho blba zbančí.
Holky kvílej písně o kovbojích a koních,
z krystalický tísně mu v uších divně zvoní, tuší, že pít bude dál.
Odchází a cestou valí sud, pod šerifskou hvězdou studí stud.