Když jí bylo 18 poslouchala U.K.Subs a ve škole bylo fajn na pátečních hodinách,
venku jarní slunce, vevnitř deskriptíva, plný popelnice LP desek z USA.
Budem sedět dál Na Kovárně s Láďou, budem sedět dál a nebreč, to máš hned.
Zlatý osmdesátý léta, dva roky byly dost dobrý, různý barvy ve vlasech, v kapse snad klíč od chaty,
kde přemýšlí a poslouchá kotouče pásků bigbítu, co nemá místo na deskách, tak aspoň tuhle sobotu.
Budem sedět dál Na Kovárně s Láďou, budem sedět dál a nebreč, to máš hned.
A potom dvaadvacet, dva roky splínu za sebou, Letadlo už jen z Tribuny a Jasná páka z doslechu,
u Báby všechny večery, Startky, pivo za dvě padesát a bigbít tehdy vypadal, že mrtvej je už napořád.
Budem sedět dál Na Kovárně s Láďou, budem sedět dál a nebreč, to máš hned.