v nose mě šimrá alergie – jak se tak šourám alejemi
ale je mi fajn, dobře se tu žije – v mé rozkvétající zemi
tak trochu slzím a pokašlávám – jak mi do očí padá pyl z květů
nevěřím všem těm poplašným zprávám – mně prostě a dobře je teď tu
pletence milenců v čerstvé trávě – a křik dětí z pískoviště
já věřím nejvíc své vlastní hlavě – mé tělo je mé útočiště
tak mi doktoři pouštějí žilou – to aby infekce nezpůsobila
že bych snad nakazil taky svou milou – zemi co vskutku je chill out
pověstná jarní apatie – a dlouhé fronty před apatykou
já a ty kouříme u Slavie – dál pak po nábřeží elektrikou
kousek odtud je galerie – vrátného znám a za litr rumu
uvidíš obrazy mistrů z Itálie – a vrátného zlitého jak pumu
rád se kochám a rád jsem kochán – koho chleba jíš, toho píseň zpívej
já zpívám tomu, koho zrovna potkám – dělám všechno proto abych zůstal živej
páč mi doktoři dál pouštěj žilou – infekce ve mně však už pokročila
co nejde rozumem musí jít silou – kampak se mrška sKryla
zápisy vznešených dialogů – citáty velkých mužů i žen
kouřové signály úst demagogů – Zde domov můj, má rozkvetlá zem?
oteklá tvář vstupenka do legií – stíny tlouštíků na štíhlých křivkách cest
partyzáN napaden letargií – bezelstná vítězství slibů a gest
na základní škole T. G. Masaryka – naříká poslední učitel dějepisu
znuděných studentů se výklad nedotýká – budoucnost národa krapet mimo mísu
tak mi doktoři pustili žilou – infekce nátlaku ustoupila
pak opustím taky svou milou – zemi čo zabudla že mala Kryla