Je den, tak pojď Marie ven
Budeme žít, házet šutry do oken
Jé dva necháme doma trucovat
Když nechtějí - nemusí
Nebudem se vnucovat
Jémine, všechno zlý jednou pomine
Tak Marie, co ti je?
Všemocné jsou loutkařovy prsty
Ať jsou tenký nebo tlustý občas přetrhají nit
A to pak jít a nemít nad sebou svý jistý
Pořád s tváří optimisty
listy v žití obracet
Je to jed
Mazat si kolem huby med
A neslyšet jak se ti bortí svět
Marie!
Kdo přežívá nežije
Tak ádijé
Marie! Už zase máš tulení sklony
Jako loni slyším kostelní zvony znít
A to mě zabije
A to mě zabije
A to mě zabije
Jistojistě
Já mám, Marie, rád
Když má moje bytí spád
Býti věčně na cestách
a k ránu spícím plícím
život vdechovat
Nechtěj mě milovat
Nechtěj mě milovat
Nechtěj mě milovat
Já mám, Marie, rád
Když má moje bytí spád
Býti věčně na cestách
a kránu spícím plícím
život vdechovat
Copak nemůže být
mezi ženou a mužem
přátelství
kde není nikdo nic dlužen
Prostě jen prosté
spříznění duší
Aniž by kdokoli
cokoli tušil
Já mám Marie rád
Když má moje bytí spád
Býti věčně na cestách
a k ránu spícím plícím
život vdechovat
Nechtěj mě milovat
Nechtěj mě milovat
Nechtěj mě milovat
Já mám Marie rád
Když má moje bytí spád
Býtivěčně na cestách
a k ránu spícím plícím
život vdechovat
Nechtěj mě milovat
Nechtěj mě milovat
Nechtěj mě milovat