Tomáš Klus - Pocity

Z posledních pocitů poskládám ještě jednu úžasnou chvíli.
Je to tím ,že jsi tu, možná tím ,že kdysi jsme byli..
Ty a já, my dva, dvě nahý těla…
Tak neříkej, že jinak si to chtěla
Tak neříkej, neříkej,už neříkej mi nic..

Stala ses do noci, z ničeho nic moje platonická láska.
Unaven bezmocí, usínám vedle Tebe, něco ve mně praská..
A ranní probuzení a slova o štěstí..neboj se to nic není..
Pohled a okouzlení a prázdný náměstí, na znamení..

Jenže Ty neslyšíš, jenže Ty neposloucháš..
Snad ani nevidíš ,nebo spíš nechceš vidět
A druhejm závidíš, a v očích kapky slaný vody..
Zkus změnu uvidíš pak vítej do svobody.

Jsi anděl netušíš, anděl co ze strachu mu utrhali křídla.
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla..
Říkej si o mně co chceš, já jsem byl odjakživa blázen
Nevím co nechápeš, ale vrať se na zem..

Jenže Ty neslyšíš, jenže Ty neposloucháš..
Snad ani nevidíš ,nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš, a v očích kapky slaný vody..
Zkus změnu uvidíš pak vítej do svobody.

Jsi anděl netušíš, anděl co ze strachu mu utrhali křídla.
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla..

Jenže Ty neslyšíš, jenže Ty neposloucháš..
Snad ani nevidíš ,nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš, a v očích kapky slaný vody..
Zkus změnu uvidíš tak vítej do svobody.