Timudej - Tambarys

Pod mamutím slunce slyším smích a praská
dřevo,
to ona si zpívá si písničku mou (tak krásná)

Ví že mi patří,
však jen tak pro radost krotí si bůvola
Oheň už pálí,
pro sebe pro sebe chci ji teď hned -
Tambarys!

Protáhnu se tmou kolem houští Tambarys!
Bůvol zařve: „Á“ - život pouští
Tambarys!

Na mamuta sůl, na laň mou šíp Tambarys!
Zavřu oči všem, co že zkouší
Tambarys!

Skáču v plamenech, bílou břízu kolem očí mám,
tvář svou zjizvenou vídám v potoce rád,
skáču šplhám po loukách trochu si brousím,
nevím, čekáš až tam - já budu se bát…

Ptákům zobákem kroutím, supovi válím rád,
pávům přistřihnu křídla, nebudou řvát,
pterodaktyl třese se zimou, ohněm pálím rád,
má jen má je má, jen má je má…Ve střehu jak rys - Tambarys!

Ve střehu jak rys…
Zašakalí měsíc si mele svou síť- Tambarys!

Vyskočím na hřeben, úsměv brousím - Tambarys!

Najdu kost a omotám ji proutím - Tambarys!

Jelení skok, laň se ráda kroutí – Tambarys!

Pramen z kamene, sílou vítr skučí, lišejník,
tvář tvou poslepu dychám, nahrubo znám,
jižní napsáno stepí cválá sudokopytník,
šaman ztratil zas dýmku, ten bude řvát.

Záhy zrodí se ráno, bystrý sýček zapíská,
po pás postavím pro ní břidlitou hráz, tam
postavím hráz jí
z kamenů,
z dálky ze stromu hlídám, zblízka vlasy plavý a
hravý a hladí a má ji
rád jen má je má, jen má jen má…

Ve střehu jak rys - Tambarys!
Ve střehu jak rys…