Švihadlo - Slunce


Slunce je jako olovo
Odlévá ve mně divný tvary
Pozejtří končí léto
A z novejch hitů budou zase starý
Vysoko nad městem, v klidu a osamění
Mě objímá tráva
V její vůni mizí svět každodenní
Oči mi těžknou
Tráva mě objímá a zpívá
Opouštím svoje tělo
Odlítám i když nemám křídla
Mizím mizím mizím
Sobě, tobě cizím
Sem volnej
Pod modrou oblohou
Dělám věci, co se vysmívaj realitě
Chvíli jsem pavouk
Ve stéblech trávy si spřádám sítě
A v další hodině cejtim, že mi rostou křídla
Opouštím pevnou zem, odlítám
Kam lidská mysl ještě nedohlídla
Pomalu klesám
Tráva se loučí, květy skrývá
Sny mě opouštějí, procitám
Oči si protírám
Vidím vidím vidím
Není to zapomění
Sem stejnej
Slunce mě nepromění
Sem stejnej
Slunce, se tiše uklání
Jak opilej motýl domov hledám
Pozejtří končí léto
Sem jenom člověk a je středa