Sto zvířat - Lustr

ten lustr kdysi vyrobili v závodě Osvit Olomouc dívám se na něj hodnou chvíli je toho na mě trochu moc na prvním rande člověk věří že to nemusí bejt o ničem už už mráz běhá po páteři a ona řekne slovo „človíček“ ta holka má má má má má ložnicový oči žhavá jako panty dveří do pekla jenomže já já já já já nevim, co si počít aby tahle trapná chvíle utekla a potom řekla „momentíček“ ten lustr mi to dosvědčí že se mi chtělo začít křičet do teď mi není do řeči na prvním rande člověk věří že to nedopadne tragicky už už ji pozveš na večeři a ona řekne slovo „lidičky“ vypadá vážně hodně dobře nemám moc lepších úlovků ten prach se přece snadno otře a když dám novou žárovku většinou bejvaj po hospodách jenom neosobní výbojky číšník mi řek, že mi ho prodá vstal jsem a jí řek jenom „ahojky“