Spínací Špendlík - Revolucionář na volný noze

1. Rozdupu, rozšlapu - z výlohy šlohnu salám.
Rozdupu, rozšlapu - nevím proč to dělám.
Rozdupu, rozšlapu - ať kamery mě točí.
Rozdupu, rozšlapu - a tím můj protest končí.

2. Rozdupu, rozšlapu - flaška už na zem padá.
Rozdupu, rozšlapu - ať civý moje mladá.
Rozdupu, rozšlapu - óóó ta mě bude brát.
Rozdupu, rozšlapu - až budem ten salám žrát.

3. Rozdupu, rozšlapu - nějakou sochu zničím.
Rozdupu, rozšlapu - stejně není ničí.
Rozdupu, rozšlapu - já vždycky kráčím v davu.
Rozdupu, rozšlapu - nelámu si s tím hlavu.

4. Rozdupu, rozšlapu - demoška zase končí.
Rozdupu, rozšlapu - vlhnou moje oči.
Rozdupu, rozšlapu - teď stojím před svým domem.
Nedupu, nešlapu - a jsem zas hodným synem.


Dny jdou
1. Ven sis vyšel v hodně silným dešti,
tohle počasí máš celkem rád,
možná zajdeš tam co z ruky věští,
aby si se neměl čeho bát.

REF: V hlavě vzniká permanentní chaos,
v chaotickým světě jakej div,
když z něj potřebuješ vystřízlivět,
rveš do sebe hektolitry piv.

2. Ukrájíš si další porci z týdne,
zbytečnýho jak ty ostatní,
ty týdny prej plynou celkem klidně,
ty cejtíš že ti to nestačí.

3. Život plyne jako líná řeka,
samota tě zvolna ubíjí,
věci co tě jednou možná čekaj,
v zárodku hned v sobě zabíjíš.

4. S posledních sil jednou dojdeš k bráně,
s posledních sil vezmeš za kliku,
nepřemejšlej jestli jednáš správně,
jestli jsi zvolil dobrou taktiku.


Desátníku!!!
1. Desátníku !
Ano Pane ?
Namiřte zbraň !
A na co Pane ?
Támhleto dítě…
K službám Pane, rozkaz vykonám !

2. Sakra chlape…
Copak Pane ?
Jste vážně sekáč…
Díky Pane !
Už mrtvý leží…
Jistě Pane, rozkaz vykonán !

REF: Udělám, vykonám, když řvete mi furt do ucha.
Udělám vykonám, rozkaz se usí poslouchat.

3. Desátníku !
Ano Pane ?
Nabít kanón…
A na co Pane ?
Ten dům vpravo…
Jistě Pane, rozkaz vykonám !

4. Ježišmarja…
Copak Pane ?
To byla šlupka…
Jistě Pane !
Dobrá práce…
Díky Pane, nemine mě řád !

5. Desátníku !
Ano Pane ?
Pozvednout zbraň…
A na co Pane ?
Ten chlap u zdi…
Jistě Pane, rozkaz vykonám !!!

6. Sakra chlape…
Copak Pane ?
Je to váš bratr…
Už není Pane !
Dezertoval,
je to zrádce, já zabiju ho rád !


Už nikdy
1. To co se tu stalo už se nesmí nikdy stát,
odstřeluješ město, který měl jsi kdysi rád.
Střílíš jako šílenej po všem co se hne,
neboj se i tebe kulka jednou nemine.

REF: Mrtvý Sarajevo, zničený Sarajevo.

2. Vytvořil jsi kolem sebe zónu plnou strachu,
ovzduší je plný pachu ze střelnýho prachu.
Z kopce střílíš na lidi který jsi dříve potkával,
chodil s nima na pivo na politiku nadával.

3. Na trhu lidi stojí na jídlo čekaj frontu,
ty jak správnej primitiv mezi ně hodíš bombu.
Oni ti nic neprovedli chtěli jenom chleba,
teď malinká holčička marně svou mámu hledá.


Perpetum mobile moci
1. Vostrej úder hlava padla, tak nám zemřel starý král.
Na trůn už se šplhá další, gratulantů plný sál.
Přes pysk cintá spoustu slibů, aby zblbnul poddaný,
jak ty sliby myslí vážně, prosťák pozná na daních.

2. Minulost je téměř mrtvá, budouctnost prej růžová,
že novej král bejval prosťák, dneska nic neznamená.
Reformy prej chystá mocný, kolem poprask veliký,
když to lidi nepřijmou, tak na ně pošle četníky.

3. Další prosťák zuby skřípe, přemejšlí jak poštvat dav,
jakpak by se dostal k moci a kolik při tom padne hlav.
Jak ulici zblbne sliby, kolik získá poddaných,
nakolik je myslí vážně, lidi poznaj na daních.


Jeden z tisíců
1. Od mala toužil jsem být vojenským hrdinou,
bych nevypadal hloupě před celou rodinou.
S pistolí dřevěnou, lítal jsem u rybníka
a snil o kariéře velkýho důstojníka.

2. Tatík můj nosil mi spoustu odznaků,
já si je tajně dával na bundu od tepláků.
Pilně jsem cvičil jak líčit pasti,
abych byl dobrým synem své drahé vlasti.

3. Přišel můj velký den, řvu jako smyslů zbavený,
že sloužím lidu, že jsem odvedený.
Cíleným drilem, odbourám pocit viny,
až půjdu na pozice, abych byl připravený.
Teď ležím v cizí zemi, život už ze mě vyprchal,
že to jde tak snadno, to bych se nikdy nenadál.

4. Teď v celtě zkrvavený, letadlem letím domů,
z úplně cizí země, děkovat není komu.
Až budou moje kosti, tlít ve společným hrobě,
doufám že lidi, budou se smát tý době,
kdy kluci jako já, lítali u rybníka,
snili o kariéře, velkýho důstojníka.


Borec
1. Každej den městem projíždí
a skvělým zrakem ostřížím,
hlídá klidný spánek polda náš.
Černej oblek hrdiny,
velký nepřítel spodiny,
vždyť ho znáš občas před ním utíkáš.

REF: Bdělý strážce zákona,
každou překážku překoná,
neúplatný, spravedlivý je.
Obuškem když zacvičí,
holky se blahem rozkvičí,
to bys koukal co všechno dovede.

2. U pasu velkou bouchačku
a v koutku huby žvejkačku,
čepici vraženou až do očí.
Když vidíš jeho chytrej ksicht,
tak toužíš stát se jedním z nich,
tvoje srdce vždycky poskočí.


Co čekáš ty hajzle
1. Co čekáš ty blbče, když z kapsy taháš fůru prachů,
co ti dali rodiče, abys jim dal pokoj.
Co čekáš ty zmrde, když vidím tvůj přiblblej úsměv,
nech mě raděj v klidu, táhni někam dál.

2. Co čekáš ty trubko, bárbí pěkně navoněná,
v pěkně drahejch hadrech, do parku když jdeš.
Nevíš jak jsi ubohá, princezničko rozmazlená,
kašlu na tví šminky, pro mě jsi jen veš.

Co čekáš ty krávo !!!


Rodný dům
1. Mlhavý ráno valí se po sídlišti,
nebe je šedivý stopy jsou zavátý.
Okolí vypadá jak když jdeš po smetišti,
opilci táhnou, jen ti jsou vysmátý.

2. Žiješ to okleštěnej betonovýmy monstry,
špinavej panelák - tak do něj vpluj,
máš blbou náladu, jenom se tiše ploužíš,
na rty se dere píseň "Kde domov můj".

REF: Je konec všem naivním snům,
zabitých v domech z panelů,
kde mezi lidma jseš tak sám,
a jen tak tiše přežíváš.

3. Na chodbách cejtíš, co si kdo vaří k žrádlu,
schody tě vyplivnou, o patro výš,
občas se po tmě vyhneš, špinavýmu prádlu,
už ani nenadáváš, táhneš svůj kříž.