V podzimním listí zažloutlém
rytířská zbroj spočívá a padlý kůň
sluneční vánek rosu vysouší
na helmici a meči rekově.
Hrdina věčným spánkem usnul
pohled jeho mrtvých očí modrých
k obloze míří smutný, znavený
zhasíná sláva rytířů spanilých.
Stromy se sklánějí tklivou písní
šedivé vlasy otců, smutné oči matek
podzimem zvuk lesních rohů zní
ryk bojů v dálce utichá.
Jakoby spát šel celý svět
a hvězdy svítí na zažloutlé listí
kde rytířská zbroj spočívá
a padlý kůň, helmice, meč...
Věnováno J.Vrobelovi
Chtěl bych se stát svým vlastním Démonem, promlouvá ke mně kdosi, jeho pohled vypaluje v mém Srdci znamení, znamení Času a Konce, znamení Ohnivé i Ledové, pulsuje předemnou temné a hrůzné.