V temné vagině Vesmíru,
pulsuje penis Život,
zběsilé sperma buší
do vaječníků Černých Děr.
Zárodky se po spirále Času
řítí prostorem,
pohlcujíc smrtící Moudrost
ledového nekonečna.
Smaragdové oči Embrya
pronikají hvězdným prachem,
žhnoucí srdce Plodu
je napájeno tepou Moudrosti.
Stojím rozkročen nohami
na dávných Planetách,
a do mozkové masy
mé rozpolcené lebky,
vniká Eonální Moudrost
nekonečných Věků...
Jsem Oheň Života i Dech Smrti -
stojím sám a věčný,
uprostřed vlastní Existence!
Opuštěn všemi a přesto Mnohonásobný -
Ničitel i Tvůrce Spirál,
dávám vzniknout zániku Času,
zrozením Nekonečna.
Moje Samota je Vítězstvím
nad Sebeklamem štěstí!