V prastarém království čas se teď zastavil,
stíny se krátí dál.
Troufalost poutníků musí být strestána,
rytíři svírají svou zbraň.
Zbaveni svého strachu po pomstě volají,
"napojte čepel krví."
Slova odpuštění už vůbec neznají,
slepí svou ješitností.
Je pozdě hříchu se bránit,
každá pomsta má svůj čas,
vložte sílu v rány mečů,
číše s krví přetéká.
Díváš se v tvář vítězství,
tvé kopí bortí cizí štít,
tvůj šik rytířů útočí,
pravda si cestu proklestí.
Hrob jejich spasitele nájezdy promění v prach
a snad i Jeruzalém sám.
Pokořit proroka v tajence života,
hledat v tom svůj svatý grál?
Víru svou nezradit,
meč krví potřísnit
tak jako pohár vínem.
V křížovém znamení zničit zem pohanů,
zmar všemu a všem!
Zemřít a nechat zemřít,
toť úděl hrdinství,
bojovat za pravdu boží,
Bůh přeje odvážným.