Prší, choulím se do svrchníku,
než se otočím na podpatku
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku.
Slyším kroky zakletejch panen,
to je vínem, to je ten pozdní sběr,
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber.
Studený nohy schovám doma pod peřinou
a ráno kafe dám si hustý jako tér,
přežiju tuhle neděli tak jako každou jinou,
na koho slovo padne, ten je solitér.
Broukám si píseň o klokočí,
prší a dlažba leskne se,
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese.
Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese.