Radůza - Půjdu, kam chci

Pokoj rozvoněl se vínem

minem se, neminem

jako ty mě nemá nikdo rád.



Bůh na zem hvězdu shodil,

když po nebi chodil

teď si můžeš něco přát.



Papírový draky, slunce, hory, mraky

umět chtít to, co mám,

poznat, když se mýlím, opustit v tu chvíli

pro neznámé to, co znám.





Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou,

musím jen přiznat, oplakat, zapomenout,

půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou,

musím jen zapomenout.



Ty mí ubrečený křivdy

nestaly se nikdy, to jen sen se mi zdál

to jen moje chtění cestu kroutí, mění

to jen cíl je mnohem dál.



To jen neznám sebe samu z lenosti se klamu,

zbytečně mám někdy strach,

často mě i zviklá, to na co jsem zvyklá,

pomni, že jsi jenom prach.



Půjdu, kam chci…

Pokoj rozvoněl se vínem…

Půjdu, kam chci…