S každou ztrátou
zapadlo moje srdce hloub
zná to koho život v žebra dloub´
Snad jen maně skříňku otevřela Pandora
až na dně byla moje pokora
A tak z pýchy nechala jsem se často zmást
Je tichý kdo cestu k světlu zná
Oči sklopí to, aby plamen skryl
Jenž skropil zem dřív, než tys tu byl
Stačím - li do kuropění
ze slámy upříst zlatou nit
připoutanost a lpění
za lásku vyměnit
S každou touhou
kterou nechala jsem jít
dobu dlouhou
chtělo moje srdce bít
A to málo co dovedla jsem oželet
mně stálo mnoho sil a mnoho let
Stačím - li do kuropění
ze slámy upříst zlatou nit
připoutanost a lpění
za lásku vyměnit