Radůza - Bremen

Čaj do kelímku, pot a milenci
a automaty telefonní,
taky jsme takhle stáli v červenci
v uších mi pořád ještě zvoní.
Taxíky, chlapec s míčem, děti
za upatlaným sklem
a na okna se nosy lepí
ve vlaku z Brém.

Holka v kožený bundě s hejskem
nohu přes nohu si hodila,
podívej, vždyť já sama taky nejsem
co jsem myslela.

Holubi na peróně seděj
jako vločky na lucerně
a hodiny, ty vlakům odjezd měřej
každýmu stejně, čestně a věrně.

Hvězdy na mezi počítá Evě Adam
asi usnu až zejtra navečír,
jablko z ruky mi do klína padá
nebe přikryl tmavomodrej krepdešín.

Čaj do kelímku…

Bůh ví kudy jedem,
usnuli už všichni i princezna z leporela,
ozvi se lásko, vzkaz mi na sklo
dýchni,poletím jako střela.

Hvězdy na mezi počítá Evě Adam…