Na posledním kilometru
medle vedle bedny s cibulí
seděl dědek, osud čet´z run,
ať se holky taky vybulí.
Jak se na mě podíval,
popotah´si šle,
ve vousech se drbal jaký div, ale
když tu náhle sebou o zem šleh´
Mě nosí chromá kobyla,
jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla.
Ať si kulhá do svahu,
má vytrvalost, srdce, věrnost,
vytrvalost, srdce, odvahu.
Všecky tetky od naproti
seběhly se trapem v jeden šik,
klevetějí, hlavou kroutí,
a koukají se na ten dědkův trik.
Nač se mordovat máme
s cizím osudem,
dříve než ten svůj poznáme,
na věky tu přece nebudem.
Mě nosí chromá kobyla,
jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla.
Ať si kulhá do svahu,
má vytrvalost, srdce, věrnost,
vytrvalost, srdce, odvahu.
Na posledním kilometru
cibulička se tam kutálí,
větu větru se rtu setru
dědkovi ať se tam neválí.
Tetky už si zuby brousejí
na ten jeho flek,
voklepal se dědek jeden,
řek: "Ale fuj, to sem se ňáko lek".
Mě nosí chromá kobyla,
jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla.
Ať si kulhá do svahu,
má vytrvalost, srdce, věrnost,
vytrvalost, srdce, odvahu.
Ba jo