Petr Novák - já se vrátím.

I když je pro mě moře dávno vším,
za chvíli racků křik mi schází,
jsem to já, co měl tě rád,
dál ti musím psát
já se vrátím, já se vrátím.

I když mě slunce pouště spálí stín
a v noci horkost se mnou hází,
jsem to já, co měl tě rád,
dál ti musím psát
já se vrátím, já se vrátím.

Tohleto vím,
že chci ti být blíž,
já se vrátím,
uvidíš.

Ať jen pár kroků nebo stovky mil
mi ještě k tobě ujít zbývá,
budu rád tam, kde tě mám,
moc dlouho jsem byl sám,
já se vrátím, já se vrátím.

I kdybych někde v dálce šťastný byl,
k tobě se láska ve mně skrývá,
budu rád tam, kde tě mám,
moc dlouho jsem byl sám,
teď se vrátím, já se vrátím.

Tohleto vím,
že chci ti být blíž,
já se vrátím,
uvidíš.

Přes tisíc moří zpátky se vrátím
a horkou pouští půjdu rád, tak rád,
nemám strach z dálek, jen léta ztrácím,
snad o mě ještě budeš stát, snad stát.

Přestože moře volá hlasem tvým
a slunce okem tvým se dívá,
dobře vím ,kam musím jít,
když ústa tvá chci mít,
já se vrátím, já se vrátím.

Nevím, zda vůbec ještě doufat smím
a venku se zatím už stmívá,
dobře vím, kam musím jít,
když ústa tvá chci mít,
já se vrátím, já se vrátím,
já se vrátím, já se vrátím.