Vracím se z flámu
a mám ránu
mluvím z cesty
a v rukou mám svojí bledou tvář.
Mám šikmej stín,
mám šikmej stín,
kdo mě potká
jde s nosem zdviženým.
Proč svět se houpá
když má stát,
měl by jsem jít spát.
V krku mě pálí
klobouk válím
špinou cesty
a v rukou mám svojí bledou tvář.
Mám šikmej stín,
mám šikmej stín,
kdo mě potká,
jde s nosem zdviženým.
Proč dneska vítr
tak fouká, tak fouká,
proč každej
se kouká na můj stín.
Vracím se z flámu
a mám ránu
mluvím z cesty
a v rukou mám svoji bledou tvář.
A slunce zatím
co sebou mlátím
na mou cestu
rozlilo tu svoji zlatou zář.