Mám přátel pár,
věřím jim, jdou vedle mě,
mám přátel pár,
náš krok vryl punc do země,
co nás táhne cestou blátivou
a žene za duhou,
přátelství na druhou.
Mám přátel pár,
stojí blíž, blíž než se zdá,
mám přátel pár,
zpívají, když zpívám já,
co nám dává přežít těžké dny
a zimu třeskutou,
přátelství na čtvrtou.
Nám čas přál,
známe své lásky, stálice,
ten, kdo to vzdal,
jen pár dnů může trápit se.
V čem je síla najít stejnou řeč
i s další nevěstou,
přátelství na šestou.
Mám přátel pár,
bez ptaní jdou vedle mě,
mám přátel pár,
náš krok vryl punc do země,
co nás žene žárem palčivým
a roztápanou tmou,
přátelství na sedmou.
Nám čas přál,
moh by nám klidně přát i dál,
rád pospíchal,
z přízně své velkou daň si vzal,
dal nám sílu, až nás zlomí pláč,
pláč v roušce za plentou
přátelství na n-tou.