Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí
a doufá, že brzy se dovíš,
jak rád by tě chtěl mít,
pak hledá způsob jak si tě vzít
a dál jen s tebou být,
poznává, že není tak lehké si získat přízeň tvého těla.
Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
proč stále váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
jak začít a přitom vážný být,
kdy dá ti akt vyprát,
jaký být a přitom neublížit,
sám se musí ptát,
strach nemít, že lásku vyplaší dříve, než-li ji okusí.
Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
přemítá jak zvítězí
sám nad prázdným pokušením které mívá,
ve chvílích nejkrásnějších
přízrak lásky jeho duši rozechvívá.
Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
i dále váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí.
zkouší psát o tobě něžný rým,
trhá jej vzápětí,
zas touží najít tvůj tichý stín,
který však odletí,
začne pít, věří, že to pomáhá
a vrací se domů k rán.
Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
stále jen váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí.
Váhá ti ruku dát, lásku svou dokázat.
Dále jen váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
stále jen váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí.
Váhá ti ruku dát, lásku svou dokázat.