Petr Muk - Dům v oblacích

Nekonečné naše touhy jsou
Na konci prázdné ruce zůstanou
Stopy snů příboj splách’
V barevných pilulkách

Jako černý zdivočelý kůň
Co v hlavě má smaragdovou tůň
V bludištích padlých mýtů
Zrcadel a labyrintů

Hej, chvíli naslouchej
Jen skutečné v sobě teď hledej
Hej, prosím, nechvátej
Cestu dál nám teď všem předej
Tam, kde se protínáš v očích
K nebi už se blížíš
S nebem se pak spojíš

Nekonečné jsou dráhy estakád
Tam někde sám ve stínu budeš stát
Smečka psů hlídacích
Střeží dům v oblacích

Vteřiny jsou někdy poslední
Na cestě žár, slunce polední
A stříbrné moře zpívá
O tom, co dál najít zbývá

Hej, chvíli naslouchej
Jen skutečné v sobě teď hledej
Hej, prosím, nechvátej
Cestu dál nám teď všem předej
Tam, kde se protínáš v očích
K nebi už se blížíš
S nebem se pak spojíš

Slovům, co vše promění
Uvěříš, jsou poslední
Ve vteřině přiblíží
Vše, co hledáš