Chodím po střechách
Vašich domů
Krokem kocouřím – a sám
Ležím ve větvích
Prasklých stromů
Mě zem neláká, tu znám
Plavu ve vlnách
Denních zpráv
A mořem tónů a vět
Každý příběh z útržků
Chtěl bych dovyprávět
Tančím po římsách
Oken školních
Snílkům napovím – a rád
Lidé přízemní
Ti jsou mi volní
Lovců začínám se bát
Stávám
Na perské tyči nad roklí
Domlouvám písním
Leť výš!
Mám svůj strop – ty smíš …
Tyrkys v očích mám
Přesně tři minuty před mým narozením
se přihnala strašná bouřka
a z cirkusu za městem uletěl čáp - akrobat.
Uměl stát na mraku
a zpívat jen několik tónů,
které se nikdy nikomu nepodařilo zapsat.
Příbuzní tvrdí, že mě přinesl právě on -
a dodnes se diví,
že jsem okamžik svého zrodu přežil.
Déšť prý do mě pral hlava nehlava,
čáp se mnou stepoval mezi blesky a když mě konečně upustil,
zazpíval tak podivnou melodii,
že se všechna okna v okolí
jako na povel zavřela.
Sudička, která mě v poslední chvíli chytla
v mém volném pádu, prý řekla:
Do oblak se nevzneseš, ale na zem nedopadneš.
Měla pravdu.
Chodím po střechách
Vašich domů
Krokem kocouřím – a sám
Ležím ve větvích
Prasklých stromů
Mě zem neláká, tu znám
Stávám
Na perské tyči nad roklí
Domlouvám písním
Leť výš!
Mám svůj strop ty smíš…
Tyrkys v očích mám