Doteky rán světelných let
Nečekej dál na odpověď
Vzpomeň si, drahá, kolikrát
Já jsem ti říkal: Pojď si se mnou
jen tak v klidu sednout a na něco si hrát
Každej z nás se do hry řítí
Tempo dává den a noc
Tonoucí se stébla chytí
Marným voláním o pomoc
Vysněnej ráj, kolik má let
Počítej dál, sto nebo pět
Každý z nás...