Parkán - Fláma

1. Zase si vlít bos do bláta, tak jako dřív se nemáš.
Proč proti stále jde táta, no co ti pak zbejvá.
Naraženej nos je spása, zatracený pech máš.
Vztah zlomený, prostě krása, no co ti pak zbejvá.

Ref. Jít, zkusit jít, kousek sám.
Trošičku žít, trošku žít, vítej k nám.

Ať se všichni diví, že jsi ulít, takovej fláma,
prostě už to nejde, v hlavě zbyla ze snů jen sláma.
Ať se všichni diví, že jsi ulít, takovej fláma,
roky nebo tejden, ještě v srdci bolí ta rána.
Trošičku žít, trošku žít, vítej k nám.

2. Zase si vlít bos do bláta, tak jako dřív se nemáš.
cesta zpátky je zavátá, no co ti pak zbejvá.