Někdy ticho ve tvých očích voní
A v něm zvonek u dveří sám zvoní
A za dveřmi nikdo nečeká
Pohled tvůj už nikdo nedohoní
A jen v přítmí tvého vědomí šeptá malý zbytek svědomí
Byl tu strom, strom, strom, strom
Někdy ticho ve tvých očích křičí
Všechno mi tu patří, sám jsem ničí
Jak jsem jenom mohl lépe žít
Proč následky jsou zkázou všech svých příčin
Nikdo z ničeho tě neviní, nic tvou cestu nestíní
Ani strom