1. Když se láska zadře pod kůži, člověk má ustláno na růžích.
Když láska dere se k tobě, tak člověk má ustláno v hrobě.
Verbujou sponzoři vopičky svý, platěj nám písničky pohodový.
Známe je z televiz´, z rádií, neserte nás už s vokurkománií!
2. Když se úspěch zatne drápkama, člověk neví, kam s prachama,
když úspěch pustí ti žilou, tak stává se jedinou milou.
Kam teče kapitál, tam umělci jdou, na úkor bohatejch se přiživujou.
Kde stojí med se náš [1] , tam výtvary jsou, tam prominentní trávu všichni pokuřujou.
3. Když si smrťák přijde pro tebe, člověku se nechce do nebe,
když zubatá začne ti hrát, tak můžeš se už jenom smát…
Protože prachy jsou motorem dění, protože lepší je movité jmění,
protože láska je bolest a svár, mám radši macatej finanční dar.
R. Tak vstávej blázne, když v davu je ráj, tak vstávej blázne, hraj!
Lidi ti mávaj, slávu ti daj, tak vstávej blázne, koukej a hraj!
[1] mecenáš (pro blbce)