Lenka Filipová - Dobrý bůh to ví

Napsal jí ta nejkrásnější slova
která kdy vůbec znal
a pak položil dopis pod kámen
a dlouho nad ním tiše stál
nad hlavou mu táhly mraky
jako podivná obtloustlá zvířata
a na vrbě tam ledňáček zářil
a voda v tůni chladná stojatá...

A on jako blázen blatouchům
vykládal, že bude snad jeho paní
a pak s ozvěnou do lesů hulákal
podivné nesmysly o bílé lani
o zvláštním stvoření, které se
potají
snad v ženu promění
ona přichází pomalu loukou
a hledá dopis v kamení

®: Ústa z jeřabin
paže z břečťanu máš
to mě zabije
já už nevstanu
oči z oblázků
vlasy ze vřesu
to mě zabije
to si odnesu

Napsal jí ta nejkrásnější slova
která kdy vůbec znal
a pak položil dopis pod kámen
a dlouho nad ním tiše stál
To zvláštní stvoření, které se potají
snad v ženu promění
ona přichází pomalu loukou
schovává dopis v kamení

®: Ústa z popela
paže z větvoví mám
nechci tvoji smrt
dobrý Bůh to ví
oči z kaluží
vlasy z bodláčí
víc bys nedostal
a to nestačí