Lenka Filipová - Práh bolestivosti

Když město svážou vlasy noci
Na uzle tmy pár pevných pout
Domů se vrací pozdní chodci
Někdo tu stojí sám a chce uhodnout
U koho v bytě teď telefon zvoní
A čí spaní ruší jeho tón
Třeba jej vzbouzí dobrou zprávou
A, nedej Bože, třeba i zlou

®: Jen slýchává ty kroky
a nikdo není tam
Poslouchá je dlouhé roky
i když ví, že je sám
Jen stáří a stín s neskrývanou chtivostí
Říká mu: Každý má vlastní práh
bolestivosti

Na rohu žlutá lampa bliká
A z nebe stéká nespavost
Odchází nejistým krokem samotářů
A za ním tiše kráčí lhostejnost

®: Jen slýchává ty kroky
a nikdo není tam
Poslouchá je dlouhé roky
i když ví, že je sám
Jen stáří a stín s neskrývanou chtivostí
Říká mu: Každý má vlastní práh
bolestivosti