Lenka Filipová - Strážný anděl

V čalounění prázdné židle
Je zapadlý malý vltavín
Nad ním lehce pohnul křídlem
Bílý živý polostín

Já vím, že nikdy nejsem sama
I když si tak někdy připadám
Je tu se mnou můj strážný anděl
A má tvou tvář, kterou tak důvěrně znám

Něžně dotkne se mých spánků
V tu chvíli cítím zvláštní chlad
Je tu se mnou můj strážný anděl
A učí mě nenávidět a milovat

Zadrží pohyb mých rukou
Když mohl by nechtě ublížit
Vkládá světlo do mých očí
Co všechno znamená to slůvko "být"

Lidé stárnou, fotky žloutnou
I ta tvá rozesmátá odlétá
Když dlouze zadívám se na ni
Můj strážný anděl přilétá