V pondělí ráno
vstaneš sám
mávneš jen rukou
a řekneš si: "Já to už znám",
|: Nejspíš jen zkouší lásku mou,
vrátí se zas najednou :|
V úterý ráno
ztrácíš klid, znovu čteš lístek
a nechceš mu uvěřit,
|: z mých krátkých řádků vyčteš mráz,
pár písmen dělí nás :|
Ve středu ráno
zneistíš
zdá se ti zvláštní, že můj dech neslyšíš,
|: a pojednou pocítíš,
že pouze ke mně náležíš :|
Ve čtvrtek ráno
nedospíš,
a nevyspalý moje číslo vytáčíš,
|: "Prosím tě zůstaň", zašeptáš,
mé vzpomínky v hlase máš :|
Až v pátek ráno pochopíš,
že už tu nejsem
a nic zpátky nevrátíš.
V sobotu ráno
za oknem,
déšť stéká si po římse.
V neděli ráno,
vrátím se.