Kryštof - Motýlek

rosvěcenou žárovkou
do pokoje světlo klouže
z pod okapu spad do louže motýl
ze zablácených křidýlek
postavil si malej hotel
na rozcestí, kde mám postel s lampou
divadelním civítkem
každý večer po mě kouká
a lekne se, když vlak zahouká k ránu...
a já pískám si...
pískám si
pískám si
žárovka jen slabě bliká
tváří se, že se jí netýká
že mě píchá do zátylku komár – nepříjemný...
oženu se, padá kniha
můj motýl si už nezazívá
z básní, co jsem čet před chvílí
mám teď sbírku
motýlí ...
... i s knihou jsem ho zakopal
v zahradě o kus dál
i s knihou jsem ho zakopal
a chvíli jsem tam stál
i s knihou jsem ho zakopal
a trochu jsem se bál
i s knihou jsem ho zakopal
a cítil jsem se sám...
pískám si a dneska někdo umřel
pískám si a dneska někdo umřel
pískám si a dneska někdo umřel
pískám si a dneska někdo umřel