Komunální Odpad - Balada o Pepíkovi

Když šel Pepík v Chlumci po náměstí, tak uviděl svůj vysněný sen, řek si teď a nebo nikdy, políbím ji, ať má hezkej den. Jeho krok se stal krokem šelmy, tichej, rychlej začal cejtit krev, kolem policajtů prolít jako tygřík, u "Grandu" ji opřu o pangejt. Podíval se na její zadek jak se jí kroutí, krev se vaří, dlaně potí, Tělo se mu zbortí, mozek se mu zhroutí. Jenže on tam žádnej pangejt nebyl, tak Pepík trochu znervózněl, snad před Lidovou odhodlá se začít, pak svou bohyni dostane tam, kam chtěl. Milá slečno, chci vás líbat na tvář, dokázat svou lásku oddanou, jen to dořek, dostal pěstí pod pás, já jsem ženou věrnou a vdanou. RF: Pánové a dámy, tahle slečna dnes nedá mi, udělám ji v hlavě zmatek, odsere to na den matek.