I cesty do nebe, jsou plný rozcestí, až po nich půjdeš ty, tak hlavu zvedni a nebuď srab, tisíce před tebou, tou cestou taky šly, i oni chtěli jít, a hudba přitom měla hrát.
A místo toho jdou, dva chlapi špinavý, jámu ti vyhloubí, a zatlučou kříz na poli, a takhle končí pouť, bez velkejch atrakcí, střelnici zavřeli, a stánkař už se obvěsil.
A jedno bodláčí, na tvůj kříž hází stín, a jméno za pár let, už vůbec není k přečtení, až soudci zasednou, za stolem najednou, až před sebou můj spis, budou nahlas všichni číst, že sem nebyl vždycky fér, že jsem miloval víc žen, a že jsem párkrát ublížil, a kolo štěstí zahodil, potom soudce vstane, a řekne pane, vy jste život žil.
Dejte lásku živým, a růže nechte kvést, a schovejte ty vázy, růže je krásná když žije, tak dejte lásku živým, ať stihnete vše říct, a nenoste kytky na hrob, to už je pozdě chtít dát víc, tak dejte lásku živým, a růže nechte kvést, a schovejte ty vázy, růže je krásná když žije, tak dejte lásku živým, ať stihnete vše říct, a nenoste kytky na hrob, to už je pozdě chtít dát víc.