Karel Zich - Černošské ghetto

Jako tenkrát

zase slyším slanej vítr vát

a na rezavý ploty hrát tam v ghettu

jako tenkrát

svý mámy slyším tichej hlas

jak pohádku mi šeptá zas, tam v ghettu

jestli se tam vrátíš, jestli se tam vrátíš tak dej

na svou šťastnou hvězdu ten náš kříž

slabost víru zmáhá, ale to se stává v den zlej

nedívej se za sebe a z ruky nehádej

tak to bejvá.

Že nechutná ti chleba jíst

a umírá se na závist

tam v ghettu

zdi čas smejvá

tak marný je chtít na ně psát

když není dům co směl by stát tam v ghettu

každý žije ve svým ghettu

se svou pravdou sám

jen hudba zní, když poslední čas

na prach se promění

jak už tolikrát.

Zase slyším slanej vítr vát

a na rezavý ploty hrát

tam v ghettu, jako tenkrát

svý mámy slyším tichej hlas

jak pohádku mi šeptá zas, tam v ghettu

tam v ghettu, tam v ghettu.