Karel Zich - Sto roků

Sto roků samoty za sebou mám

někdy zdá se mi, že je to víc

lásky odletí, žiju dál.

Hříčky a bonmoty nazpaměť znám

cestou po zemi přesto chci říct

v příštím století rád bych hrál.



Hrál bych rád

rád sám sebe dal

roli svou směšnou výstřední.

Hlediště není světové

však úsměv cenní na nové.



Óoóo, sto roků samoty znovu bych bral

kde je Romeo, asi šel spát

herci odejdou k ránu sem dál.



Sto roků samoty musím se smát

někdy zdá se mi, že je to víc

ženy odejdou jiným hrát.

Sto roků samoty žil bych zas rád

kde je Romeo, ten šel už spát

herec může jen sebe dát.



Hrál bych rád

rád sám sebe dal

roli svou směšnou výstřední.

Hlediště není světové

však úsměv cenní na nové.



Óoóo, sto roků samoty znovu bych bral

co je s Julií, asi šla hrát

lásky odejdou, svět jde dál.