Karel Zich - Doney Gal

Kdo ví proč to hříbě tak v lásce mám

stádo mu zbloudilo bůh ví kam

ať sníh či déšť padá tmou

já a můj Doney Gal nesmíme snít

stále dál cestou svou

já a můj Doney Gal musíme jít.



V zádech už máme snad tisíc mil

stále jen spolu jdem, neznáme cíl

ať sníh či déšť padá tmou

já a můj Doney Gal nesmíme snít

stále dál cestou svou

já a můj Doney Gal musíme jít.



Až z nás jeden zůstane v klínu hor

já ať to jsem a ne Doney Gal

ať sníh či déšť padá tmou

já a můj Doney Gal nesmíme snít

stále dál cestou svou

já a můj Doney Gal musíme jít.